JanBalak.name
Přístupnost, doprava a technologie — navigace nejen ulicemi, ale i webem
JanBalak.name – Přístupnost, doprava a technologie — navigace nejen ulicemi, ale i webem
https://www.janbalak.name/clanky/page:1
Druhý doplněk z mojí dílny se jmenuje Ohlašování poslední položky. Řeší několik věcí, které NVDA u seznamů na webu standardně neříká, hlavně jestli jsem právě na poslední položce, kolikátá v pořadí je a jak hluboko je vnořená.
Ve čtvrtém díle seriálu o WAI-ARIA navazujeme na předchozí ARIA parametry (aria-label a aria-labelledby) třemi dalšími, se kterými se v praxi setkáte skoro stejně často: aria-describedby pro delší popis, aria-hidden pro schování obsahu před čtečkou a aria-disabled pro needitovatelný, ale pořád dosažitelný prvek.
Jako dlouholetému uživateli NVDA mi postupně čím dál víc chybělo pár drobných funkcí, tak jsem se s pomocí AI pustil do psaní vlastních doplňků. První se jmenuje Main Landmark Navigator a řeší jednoduchou věc, rychlý skok na hlavní obsah stránky jednou klávesou.
Po prvních dvou úvodních teoretických částech se konečně dostáváme k praxi. A čím jiným začít, než těmi nejčastějšími a také vzájemně nejpodobnějšími. Popíšeme si aria-label a aria-labelledby a rozdíly mezi nimi.
V druhém díle se podívám na to nejdůležitější prakticky: co u mobilních aplikací nejčastěji brání v ovládání a jak to má vypadat správně — od fokusu a velikosti tlačítek přes to, co řekne čtečka, kontrast a formuláře až po nákup jízdenky a způsob, jak přístupnost skutečně ověřit. Navazuje na první díl o legislativě a rozsahu.
Od prvního návrhu prošla ARIA čtyřmi hlavními verzemi a dnes je nedílnou součástí toho, jak prohlížeče popisují obsah stránky čtečkám obrazovky a dalším asistivním technologiím. Ve druhém díle seriálu o WAI-ARIA se podíváme, jak se specifikace postupně rozrůstala, jak zapadá do běžného HTML a co se v ní změnilo za poslední rok.
Když se řekne přístupnost dopravní nebo jiné veřejné aplikace, lidi si často představí jen otázku „co potřebuje nevidomý uživatel“. V prvním díle seriálu se podívám na to, co ve skutečnosti vyžadují zákony č. 99/2019 Sb. a č. 424/2023 Sb., jak do toho zapadá norma WCAG a proč se požadavky týkají úplně celé aplikace, ne jen pár vybraných obrazovek — a pro koho všechno se přístupnost vlastně dělá.
WAI-ARIA vznikla, protože obyčejné HTML přestalo stačit na to, co dnešní webové aplikace potřebují asistivním technologiím sdělit. V prvním díle seriálu o WAI-ARIA se podíváme, kdo a proč tuhle specifikaci před dvaceti lety vymyslel, jak dlouho trvalo, než se dostala do prohlížečů a javascriptových knihoven, a na jakém mnohem starším konceptu vlastně stojí.
Devět let jsem byl věrný Androidu, ale profesně testuji přístupnost na obou platformách, a tak jsem si po letech pořídil i iPhone. V článku sepisuji drobné i větší rozdíly mezi TalkBackem a VoiceOverem, které jsem při přechodu objevil – od gest přes práci s notifikacemi až po psaní textu. Nejde o vyčerpávající recenzi, spíš o subjektivní postřehy dlouholetého androidího uživatele, který se poprvé pořádně podíval na druhou stranu plotu.
Během covidové pandemie se online schůzky a webináře staly každodenní realitou i pro nás, kteří používáme odečítač obrazovky. V článku podrobně popisuji, jak si poradit s aplikací Zoom s NVDA i JAWS – od instalace a připojení do schůzky přes ovládací prvky, klávesové zkratky a doplňky pro odečítače až po sdílení obrazovky a řešení běžných problémů se zvukem.
